« Úvod | Zamyšlení nad smrtí »

Džihád

199228667_f14c698e13_m
Casto se mluvi v medijich o Dzihadu jako o svate valce.V Islamu,ale takovy pojem nenajdete.Mysleno je slovo Dzihad,ktere znamena,,usilli,, nebo presneji ,,usilovat o Bozi cesty,, Kazde usili v kazdodennim zivote,ktere je podniknuto k Bozi spokojenosti se muze posuzovat za Dzihad.Jedno z nejvetsich stupnu Dzihadu je se postavit a branit se proti tyranovi a rici mu pravdu,drzet se dale od jeho spatneho chovani.K Dzihadu take patri branit Islam nebo svoji zemi.Tento zpusob musi byt rizen nabozenskym rizenim nebo muslimskou nejvysi hlavou statu podle Koranu a Sunny.

Džihád

Ze slovo džihád probíhá mráz páteří mnoha lidí na Západě. Odhodlaně staví tento termín na roveň násilí a utlačování. Avšak je nutno říct, že význam džihádu ve smyslu "svaté války" je v islámu cizí a naprosto neznámý. Takové vysvětlení se spíše hodí na křesťanství a jeho přívržence. Takové termíny byly užívány k ospravedlnění zabíjení a plenění měst v průběhu křižáckých výprav.

Jednoduchým pohledem do zdrojů islámu je člově schopen zjistit, že opravdový význam džihádu je usilovat/vydávat úsilí na cestě Alláha. Takové usilování na cestě Alláha může být jak mírumilovné, tak fyzické. Prorok Muhammed (pokoj a požehnání s ním) pravil:

"Nejlepší džihád je, když člověk zápasí sám se sebou kvůli Alláhu, Mocnému a Vznešenému." (autentická - vypravována At-Tabaranim)

V koránu Alláh také praví:

"Neposlouchej nevěřící, ale pusť se jím (koránem) proti nim do boje (džihádu) úporného."
(Al-Furqan 25:52)

Kontrolováním a bojem s vlastními touhami, se muslimové mohou také fyzicky vydávat na cestě Alláha. Je to tento fyzický nebo bojovný džihád, kterému se dostává tolika kritiky. Kvůli naprosté neznalosti tohoto typu džihádu se na islám pohlíží jako na teror, a muslimové jsou považováni za teroristy. Avšak hlavním smyslem tohoto fyzického džihádu je vyzvednout nejvýše slovo Alláha.

Tímto osvobozuje a emancipuje všechny, kdo volají po svobodě po celém světě. Kdyby měli pacifisté tohoto světa volnou ruku, byl by již plný anarchie a nepořádku. Bojovný džihád usiluje o to, co je správné, jak Alláh praví v koránu:

"A kdyby Bůh nechránil mezi lidmi jedny před druhými, věru by země dospěla do záhuby, však Bůh je pln laskavosti k lidstvu veškerému."
(Al-Baqarah 2:251)

Taková by byla škoda na světě, kdyby nebylo bojovného džihádu, že Alláh praví:

"A kdyby byl Bůh nezahnal jedny lidi druhými, věru by byly bývaly zničeny poustevny, kostely, modlitebny a místa klanění, v nichž hojně je vzpomínáno jména Božího. - A Bůh vskutku pomůže těm, kdož pomáhají Jemu - a Bůh věru je silný, mocný."
(Al-Hadž 22:40)

Tento bojovný džihád obranný i útočný je cosi, co bylo přikázáno Alláhem muslimům. Skrze tento příkaz jsou utlačení a slabí zachráněni z tyranie světa:

"A co je vám, že nebojujete na stezce Boží a za utištěné z mužů, žen a dětí, kteří říkají: „Pane náš, vyveď nás z tohoto města, jehož obyvatelé jsou nespravedliví! Dej nám ochránce Tebou vybraného a pošli nám pomocníka Tebou ustanoveného!"
(An-Nisa 4:75)

Kdokoli zná historii islámu bude vědět, že ty národy a říše, které přišly pod nadvládu islámu byli původně utlačované. Když společníci Proroka Muhammada (pokoj a požehnání s ním) vyrazili na ofenzivní džihád proti Egypťanům, Peršanům a Římanům, zjistíme, že lidé jim vůbec nevzdorovali.

Naopak přijali islám v takovém měřítku, že je nemyslitelné, aby byl džihád islámu něčím jiným než osvobození lidí od staleté tyranie.

V případě byzantských Egypťanů a lidí ze Španělska, byli muslimové dokonce pozváni, aby přišli a osvobodili tyto země od útlaku jejich králů.

To je slavná stopa zaznamenaného muslimského džihádu ke srovnání s brutálním záznamem válčení v západním světě v průběhu staletí. Od křížových výprav proti muslimům po koloniální války západní svět zabíjel, ničil a plenil vše, co mu vstoupilo do cesty. Dokonce dodnes toto nemilosrdné zabíjení pokračuje. Zatímco tvrdí, že jsou pro světový mír a bezpečnost, neváhají bombardovat nevinné civilisty bez mrknutí oka.

"A když se jim řekne:"Nešiřte pohoršení na zemi!" Tu odpovídají:"My ji jen polepšujeme!" Což však to nejsou právě oni, kdož pohoršení šíří, ale nemají o tom ponětí?"
(Al-Baqarah 2:11-12)

Pokrytectví Západu je vskutku ohromující.
Pohledem na pravidla a omezení tohoto bojovného džihádu bude každému upřímnému člověku jasné, že je to náboženství pravdy. Při boji s nespravedlivým nepřítelem, bez ohledu na to, jak nespravedlivý je, je v islámu zakázáno, aby byla poražená vojska mrzačena, mučena nebo zabíjena. Zákeřné porušení smluv a zabíjení po uzavření míru je také zakázáno. Alláh praví v koránu:

"A bojujte na stezce Boží proti těm, kdož bojují proti vám, avšak nečiňte bezpráví, neboť Bůh nemiluje ty, kdož se bezpráví dopouštějí."
(Al-Baqarah 2:190)

Nepřekračovat omezení znamená nezabíjet ženy a děti, protože Posel Alláha (pokoj a požehnání s ním) zakázal zabíjet ženy a děti (Bukhari - kap.4, str. 160, č. 258). Také to znamená, že na staré, nemocné, mnichy a najaté dělníky se neútočí. Dále to znamená nezabíjet svévolně dobytek, nepálit obilí a vegetaci, neznečišťovat vodní zdroje a neničit domovy, kláštery, kostely a synagogy:

"Bůh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Bůh věru miluje poctivé."
(Al-Mumtahinah 60:8)

Po čtení takových pasáží z koránu a poznání, co islám přikazuje a zakazuje v džihádu, pravidla válčení dávají nový význam; význam spravedlnosti. Jak smutné potom je, že zatímco islám je odsouzen pro uvržení teroru do srdcí lidí, takoví jako Srbové, indická armáda v Kašmíru a izraelští vojáci v Palestině zůstávají nedotčení za zvěrstva, která spáchali ve jménu války.



Tedy, a co potom sebevražedné bombardování, je to také součást džihádu na cestě Alláha? Z toho, co již bylo uvedeno výše, lze vydedukovat, že to do náboženství nepatří. Leč naneštěstí mnoho muslimů bere sebevražedné bombardování jako zbožný čin, za který bude člověk odměněn. To nemůže být více vzdáleno od pravdy. Prorok (pokoj a požehnání s ním) pravil: "Ti, kdo jdou do extrému jsou zničení" (autentická - vypravovaná Ahmedem). Sebevražedné bombardování je nepochybně extrém, který zasáhl řady muslimů. V pravidlech vedení války nenajdeme žádné ospravedlnění pro takové činy v chování a slovech Proroka Muhammada (pokoj a požehnání s ním) a jeho společníků.

Naneštěstí dnes někteří svedení muslimové věří, že takové činy dláždí cestru islámskému obrození a návratu vlády slavného islámského zákona. Jenže ztrácíme z paměti co Prorok pravil:

"Neradujte se z ničího činu, dokud neuvidíte, jak to skončí" (autentická - vypravovaná Ahmedem).

Tedy, co je například koncem pachatele sebevražedného atentátu v Palestině? Noha tady, paže tam. Masivní odveta Izraelců na Západním pobřeží a v Gaze. Více zabitých a pronásledovaných muslimů. Jak se můžeme radovat z takového činu? Co skutečně zatlouká hřebík do rakve takového skutku je, že je to sebevražda; něco, co je v islámu jasně zakázáno. Posel Alláha (pokoj a požehnání s ním) pravil:

"Ten, kdo se něčím zabije, Alláh ho tím bude mučit v ohni pekelném" (Muslim - kap. 1, str.62, č.203

Někteří žijí v domnění, že když se člověk zabije pro věc islámu, jeho čin si zaslouží Ráj. Jednou, když se muž sám zabil, Prorok pravil: "To je obyvatel Pekla". Když tím byli lidé překvapeni, Prorok pravil:

"Osoba koná skutky, které se lidem jeví vhodné pro obyvatele Ráje, ale je popravdě jedním z obyvatelů Pekla (Muslim - kap. 1, str.64, č.206

Vzetí něčího života, který Alláh lidem svěřil, je velký hřích. Podobně vzetí životů ostatním (což je často případ sebevražedného bombardování) je také zakázáno, jelikož lidský život je vskutku cenný:

"...aby ten, jenž zabije jednoho člověka - nikoliv pro pomstu na někom anebo za to, že šířil pohoršení na zemi - byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré. A aby ten, kdo oživí jednoho, byl posuzován, jako by oživil lidstvo veškeré."
(Al-Maaida 5:32)

Tak všechny typy extrémismu jako braní rukojmích, unášení, umístění bomb na veřejná místa, jsou v islámu jasně zakázány.





05.01.2008 21:40:02 | stálý odkaz
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se