« Úvod | Zamyšlení nad smrtí »

Byl Islam rozšiřován ohněm a mečem ?

564766621_241b6d6d29_m
V Koranu 2:256 stoji:
Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí.
S tohoto duvodu nesmi byt nikdo zadnym zpusobem nucen prijmout Islam.
Na hodne mistech kde muslimove ziji napr. vzdaleny vychod, v nekterych castech Ciny nebo hodne mistech Afriky nenajdeme zadne vykazy o tom,ze tam kdy muslimska vojska pochodovali.Kdyz nekdo rekne,ze byl Islam rozsiren mecem,musel by take rict,ze Krestanstvi bylo rozsireno s puskami,palbou,F16-bombami a Atomovymi raketami,coz take neodpovida pravde.Krestanstvi bylo rozsireno Misionarskou cinnosti,Islam zase muslimskymi obchodniky a cestovateli.10 % arabu jsou jeste stale Krestane a v kazde muslimske zemi je jeste dnes mensina nemuslimu.

Židovské mýty o islámu

Výchova upřímných židů
Sestavil kolektiv http://www.jews-for-allah.org/



1. Mýtus: Islám - náboženství teroru? Pravda o džihádu, sebevražedých atentátech, terorismu a médiích

2. Mýtus: V islámu jsou ženy méněcenné vzhledem k mužům

3. Mýtus: Muslimové uctívají Muhammada

4. Mýtus: V muslimských zemích židé platí daň 50%

5. Mýtus: Muslimové odmítají nebo nenávidí Ježíše

6. Mýtus: "Národ islámu" je muslimská skupina

7. Mýtus: Islám je náboženství pro Araby

8. Mýtus: Islám byl šířen mečem

9. Mýtus: Islám je netolerantní k jiným vírám

10. Mýtus: Islám produkuje línou, nevzdělanou společnost

11. Mýtus: Muslimové uctívají skálu [kámen; Deuteronomium 28:64]

12. Mýtus: Korán je antisemitský

13. Mýtus: Korán si vypůjčuje z bible

14. Mýtus: Muhammad přikázal zabít 900 židů





Mýtus: Islám - náboženství teroru?

Bomba míří na tržiště v Jeruzalémě. Sebevražedný atentátník se vmísí do autobusu plného žen a dětí v Tel Avivu. Masakr zahraničních turistů v prázdninovém letovisku v Luxoru, v Egyptě. Vesnice za vesnicí vyhlazeny v Alžírsku. Seznam událostí po celém světě, který se stal symbolem "islámského teroru" je nekonečný.

Od dob z 70. a 80.let kdy byla unesena letadla Pan Am a TWA k libanonské válce v polovině osmdesátých, kdy byli Američané a Evropané drženi po léta jako rukojmí; všechny takové incidenty začaly být spojovány s náboženstvím islámu. Takové incidenty z minulosti a současnosti nepochybně ovlivnily muslimy po celém světě a nejvíc na Západě. Každý muslim nebo muslimka, který chce praktikovat svou víru a vyjadřovat zbožnou touhu žít pod praporem islámu je označkován jako fundamentalista nebo extrémista.

Každý muslimský muž kráčející rušnou ulicí v Londýně nebo Paříži s vousem a pokrývkou hlavy je považován za teroristu, který má pravděpodobně někde na těle uschovanou AK47. Muslimské ženy, co jsou zahalené nemohou na Západě nikam jít, aniž by nebyly vysmívány jako utlačované nebo bláznivé (že se zahalují). Avšak jsou taková přesvědčení a názory o islámu opravdu ospravedlnitelné?

Prozkoumání mýtu

Jednou z chyb, které se na Západě objevily je posuzování islámu podle chování menšiny jeho lidí. Tímto si segmenty západní společnosti úmyslně pohrávají se zoufalými akcemi některých muslimů a dali tomu jméno islám. Takové chování jasně není objektivní a usiluje zkreslit realitu islámu.

Jelikož máme-li posuzovat náboženství podle chování menšiny jeho přívrženců, potom bychom mohli říct, že křesťanství je o zneužívání dětí a homosexualitě (http://www.islamweb.sk/stranky/spravodajstvo/svet/...; http://www.islamweb.sk/stranky/spravodajstvo/svet/...) zatímco hinduismus by byl o drancování a ničení mešit (např.zničení mešity Babri v Ayodye v Indii v prosinci 1992 hinduistickými nadšenci). Zevšeobecňování takovým způsobem nelze považovat za objektivní, přesto zjistíme, že západní svět vesměs prosazuje tento pohled na islám. Takže jaká je realita islámu?

Jak lze rozptýlit mýtus, jenž byl vytvořen a šířen tak zlomyslně? Jedinou cestou, jak prozkoumat islám, je jednoduše prozkoumat jeho systém víry. Podívat se na jeho zdroje, korán a sunnu, a zjistit, co praví. To je cesta, jak nalézt pravdu o tom, co islám říká o teroru, terorismu a teroristech. Ten kdo upřímně hledá pravdu to neudělá jinak.

Samotné jméno islám pochází z arabského slova 'salama' což znamená mír. Islám je náboženství založené na dosažení míru skrze podřízení se do vůle Alláha. Tak, touto velice jednoduchou jazykovou definicí se může člověk ujistit o tom jaká je povaha tohoto náboženství. Je-li takové náboženství založeno na definici míru, tak jaktože tolik činů jeho přívrženců odporuje míru? Odpověď je prostá. Takové skutky, nejsou-li oprávněny náboženstvím, nemají v náboženství místo a nemělo by se na ně myslet jako na islámské.

Džihád

Ze slovo džihád probíhá mráz páteří mnoha lidí na Západě. Odhodlaně staví tento termín na roveň násilí a utlačování. Avšak je nutno říct, že význam džihádu ve smyslu "svaté války" je v islámu cizí a naprosto neznámý. Takové vysvětlení se spíše hodí na křesťanství a jeho přívržence. Takové termíny byly užívány k ospravedlnění zabíjení a plenění měst v průběhu křižáckých výprav.

Jednoduchým pohledem do zdrojů islámu je člově schopen zjistit, že opravdový význam džihádu je usilovat/vydávat úsilí na cestě Alláha. Takové usilování na cestě Alláha může být jak mírumilovné, tak fyzické. Prorok Muhammed (pokoj a požehnání s ním) pravil:

"Nejlepší džihád je, když člověk zápasí sám se sebou kvůli Alláhu, Mocnému a Vznešenému." (autentická - vypravována At-Tabaranim)

V koránu Alláh také praví:

"Neposlouchej nevěřící, ale pusť se jím (koránem) proti nim do boje (džihádu) úporného."
(Al-Furqan 25:52)

Kontrolováním a bojem s vlastními touhami, se muslimové mohou také fyzicky vydávat na cestě Alláha. Je to tento fyzický nebo bojovný džihád, kterému se dostává tolika kritiky. Kvůli naprosté neznalosti tohoto typu džihádu se na islám pohlíží jako na teror, a muslimové jsou považováni za teroristy. Avšak hlavním smyslem tohoto fyzického džihádu je vyzvednout nejvýše slovo Alláha.

Tímto osvobozuje a emancipuje všechny, kdo volají po svobodě po celém světě. Kdyby měli pacifisté tohoto světa volnou ruku, byl by již plný anarchie a nepořádku. Bojovný džihád usiluje o to, co je správné, jak Alláh praví v koránu:

"A kdyby Bůh nechránil mezi lidmi jedny před druhými, věru by země dospěla do záhuby, však Bůh je pln laskavosti k lidstvu veškerému."
(Al-Baqarah 2:251)

Taková by byla škoda na světě, kdyby nebylo bojovného džihádu, že Alláh praví:

"A kdyby byl Bůh nezahnal jedny lidi druhými, věru by byly bývaly zničeny poustevny, kostely, modlitebny a místa klanění, v nichž hojně je vzpomínáno jména Božího. - A Bůh vskutku pomůže těm, kdož pomáhají Jemu - a Bůh věru je silný, mocný."
(Al-Hadž 22:40)

Tento bojovný džihád obranný i útočný je cosi, co bylo přikázáno Alláhem muslimům. Skrze tento příkaz jsou utlačení a slabí zachráněni z tyranie světa:

"A co je vám, že nebojujete na stezce Boží a za utištěné z mužů, žen a dětí, kteří říkají: „Pane náš, vyveď nás z tohoto města, jehož obyvatelé jsou nespravedliví! Dej nám ochránce Tebou vybraného a pošli nám pomocníka Tebou ustanoveného!"
(An-Nisa 4:75)

Kdokoli zná historii islámu bude vědět, že ty národy a říše, které přišly pod nadvládu islámu byli původně utlačované. Když společníci Proroka Muhammada (pokoj a požehnání s ním) vyrazili na ofenzivní džihád proti Egypťanům, Peršanům a Římanům, zjistíme, že lidé jim vůbec nevzdorovali.

Naopak přijali islám v takovém měřítku, že je nemyslitelné, aby byl džihád islámu něčím jiným než osvobození lidí od staleté tyranie.

V případě byzantských Egypťanů a lidí ze Španělska, byli muslimové dokonce pozváni, aby přišli a osvobodili tyto země od útlaku jejich králů.

To je slavná stopa zaznamenaného muslimského džihádu ke srovnání s brutálním záznamem válčení v západním světě v průběhu staletí. Od křížových výprav proti muslimům po koloniální války západní svět zabíjel, ničil a plenil vše, co mu vstoupilo do cesty. Dokonce dodnes toto nemilosrdné zabíjení pokračuje. Zatímco tvrdí, že jsou pro světový mír a bezpečnost, neváhají bombardovat nevinné civilisty bez mrknutí oka.

"A když se jim řekne:"Nešiřte pohoršení na zemi!" Tu odpovídají:"My ji jen polepšujeme!" Což však to nejsou právě oni, kdož pohoršení šíří, ale nemají o tom ponětí?"
(Al-Baqarah 2:11-12)

Pokrytectví Západu je vskutku ohromující.
Pohledem na pravidla a omezení tohoto bojovného džihádu bude každému upřímnému člověku jasné, že je to náboženství pravdy. Při boji s nespravedlivým nepřítelem, bez ohledu na to, jak nespravedlivý je, je v islámu zakázáno, aby byla poražená vojska mrzačena, mučena nebo zabíjena. Zákeřné porušení smluv a zabíjení po uzavření míru je také zakázáno. Alláh praví v koránu:

"A bojujte na stezce Boží proti těm, kdož bojují proti vám, avšak nečiňte bezpráví, neboť Bůh nemiluje ty, kdož se bezpráví dopouštějí."
(Al-Baqarah 2:190)

Nepřekračovat omezení znamená nezabíjet ženy a děti, protože Posel Alláha (pokoj a požehnání s ním) zakázal zabíjet ženy a děti (Bukhari - kap.4, str. 160, č. 258). Také to znamená, že na staré, nemocné, mnichy a najaté dělníky se neútočí. Dále to znamená nezabíjet svévolně dobytek, nepálit obilí a vegetaci, neznečišťovat vodní zdroje a neničit domovy, kláštery, kostely a synagogy:

"Bůh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Bůh věru miluje poctivé."
(Al-Mumtahinah 60:8)

Po čtení takových pasáží z koránu a poznání, co islám přikazuje a zakazuje v džihádu, pravidla válčení dávají nový význam; význam spravedlnosti. Jak smutné potom je, že zatímco islám je odsouzen pro uvržení teroru do srdcí lidí, takoví jako Srbové, indická armáda v Kašmíru a izraelští vojáci v Palestině zůstávají nedotčení za zvěrstva, která spáchali ve jménu války.



Tedy, a co potom sebevražedné bombardování, je to také součást džihádu na cestě Alláha? Z toho, co již bylo uvedeno výše, lze vydedukovat, že to do náboženství nepatří. Leč naneštěstí mnoho muslimů bere sebevražedné bombardování jako zbožný čin, za který bude člověk odměněn. To nemůže být více vzdáleno od pravdy. Prorok (pokoj a požehnání s ním) pravil: "Ti, kdo jdou do extrému jsou zničení" (autentická - vypravovaná Ahmedem). Sebevražedné bombardování je nepochybně extrém, který zasáhl řady muslimů. V pravidlech vedení války nenajdeme žádné ospravedlnění pro takové činy v chování a slovech Proroka Muhammada (pokoj a požehnání s ním) a jeho společníků.

Naneštěstí dnes někteří svedení muslimové věří, že takové činy dláždí cestru islámskému obrození a návratu vlády slavného islámského zákona. Jenže ztrácíme z paměti co Prorok pravil:

"Neradujte se z ničího činu, dokud neuvidíte, jak to skončí" (autentická - vypravovaná Ahmedem).

Tedy, co je například koncem pachatele sebevražedného atentátu v Palestině? Noha tady, paže tam. Masivní odveta Izraelců na Západním pobřeží a v Gaze. Více zabitých a pronásledovaných muslimů. Jak se můžeme radovat z takového činu? Co skutečně zatlouká hřebík do rakve takového skutku je, že je to sebevražda; něco, co je v islámu jasně zakázáno. Posel Alláha (pokoj a požehnání s ním) pravil:

"Ten, kdo se něčím zabije, Alláh ho tím bude mučit v ohni pekelném" (Muslim - kap. 1, str.62, č.203

Někteří žijí v domnění, že když se člověk zabije pro věc islámu, jeho čin si zaslouží Ráj. Jednou, když se muž sám zabil, Prorok pravil: "To je obyvatel Pekla". Když tím byli lidé překvapeni, Prorok pravil:

"Osoba koná skutky, které se lidem jeví vhodné pro obyvatele Ráje, ale je popravdě jedním z obyvatelů Pekla (Muslim - kap. 1, str.64, č.206

Vzetí něčího života, který Alláh lidem svěřil, je velký hřích. Podobně vzetí životů ostatním (což je často případ sebevražedného bombardování) je také zakázáno, jelikož lidský život je vskutku cenný:

"...aby ten, jenž zabije jednoho člověka - nikoliv pro pomstu na někom anebo za to, že šířil pohoršení na zemi - byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré. A aby ten, kdo oživí jednoho, byl posuzován, jako by oživil lidstvo veškeré."
(Al-Maaida 5:32)

Tak všechny typy extrémismu jako braní rukojmích, unášení, umístění bomb na veřejná místa, jsou v islámu jasně zakázány.

Média

Procházením učení islámu je jasné, že takové náboženství přišlo pouze lidstvu prospět - a ne ho zničit. Tak proč na Západě existuje tolik nenávisti k tomuto ctnostnému náboženství? Jsou to ovlivněná média, která zobrazují islám, jako cosi, co není. Během 70. a 80., když PLO (Palestinská osvobozenecká organizace) prováděla vyzývavé únosy na světových aerolinkách, média na Západě je zobrazovala jako mající příčinu v islámu.

Když šíitší sebevražední atentátníci způsobili spoustu zkázy v Libanonu a Perském zálivu, západní média to vykreslila jako součást islámu. Avšak ředitelům médií je známo, že organizace jako PLO nebyly islámskými organizacemi a že podle islámu jsou šíité mimo pole islámu (Víry obsažené v knihách šíitů je obecně umísťují mimo pole islámu. Avšak nad individuálním šíitou by musel být ustanoven důkaz, aby se mohlo říct, že je nevěřící). Jenže tato fakta nejsou nikdy uváděna médii, které usilují o to, zakrýt pravdu tohoto náboženství.

Před několika lety, když vybuchla bomba v Oklahoma City, titulek jedněch novin, 'Today' (tyto noviny již nyní neexistují), shrnul tento postoj. S fotografií hasiče s mrtvým dítětem v náručí, titulek zněl: "Ve jménu islámu". Čas ovšem dokázal, že tento bigotní závěr byl nesprávný, jelikož Timothy McVeigh, pravicový radikál, nyní čelí trestu smrti za tento zločin (Je to divné, vskutku, poněvadž zatímco západní média kritizují islámský zákon jako barbarský a drsný, nikdo neprotestuje, že McVeigh bude popraven, jako by se tomu stalo v islámském státě). Podobně bomby, které vybuchly v Pařížském metru v roce 1995, byli také připsány na účet muslimských fanatiků. Později vyšlo najevo, že za tím byla alžírská tajná služba, která rutině podplácí mnoho evropských žurnalistů a policistů. Touha hodit závoj na islám je nesmírná u těchto lidí:

"Rádi by sfoukli světlo Boží ústy svými, avšak Bůh učiní světlo Své dokonalým, i když se to protiví nevěřícím."
(As-Saff 61:8)

Každý rok je nám připomínáno, kolik Židů zahynulo pod nacisty ve 2.světové válce. Máme cítit lítost nad těmi stejnými lidmi, kteří pokračují ve stejných zločinech vůči palestinským lidem. Někdo možná řekne, že to je rasistický a předpojatý pohled, ale my pravíme, pokud jsou média neutrální, proč potom nejsou Menachem Begin a Yitzhak Shamir, dva bývalí izraelští premiéři, nejsou prohlášeni za teroristy?

Každý, kdo zná historii palestinské okupace vám poví, že tito dva muži byli členy Sternova gangu a Irgunu, dvou notoricky známých židovských teroristických skupin, kdo zabili mnoho nevinných lidí (Tyto dvě skupiny zabíjely Araby, Židy a Brity. Jsou spojovány s masakrem ve vesnici Deir Yassin, kde bylo zmasakrováno mnoho nevinných lidí). Jsou-li média nestranná, tak proč nám nepoví o míře izraelského bombardování a ilegální okupaci jižního Libanonu a jeho lidí? (Navzdory tomu, že OSN dokonce vydalo rezoluci proti Izraeli za tuto ilegální okupaci, žádný "demokratický, mír milující národ" - jako třeba USA!! - se neobtěžoval ji zavést).A pokud opravdu média nemají nic proti náboženství Alláha, tak proč neinformují, že každý den ho přijímají stovky lidí? Takové věci nebudou nikdy v západních médiích zdůrazněny jednoduše proto, že učinit tak by bylo proti jejich vlastním zájmům.
S takovým nesmírným protitlakem ke vskutku požehnání Alláha, že islám je silnější a silnější. Na Západě roste rychleji než kterékoli jiné náboženství, dobývajíc srdce a mysl tisíců. To vše by nás nemělo překvapovat, neboť Alláh přislíbil převahu náboženství:

"A On je ten, jenž seslal posla Svého se správným vedením i s náboženstvím pravdivým, aby zvítězilo nad všemi náboženstvími, i když se to protiví modloslužebníkům."
(As-Saff 61:9)

Lidstvo musí přijít k islámu. Bez toho budeme dále scházet na cestu nerovnosti a temnoty. S ním můžeme ustavit společnost spravedlnosti a harmonie. Náboženství teroru? ...ne. Cesta kupředu? ... ano.

"Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasné rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí."
(Al-Baqarah 2:256)



Mýtus: V islámu je žena méněcenná oproti muži

Toto rozšířené nedorozumnění vzdáleně následuje uvedené příčiny. První a nejdůležitější pozorování je, že oblíbená otázka "Jsou si muži a ženy rovni?" je špatně formulovaná, nezodpověditelná otázka. Problém, který mnoho lidí příhodně ignoruje je, že "rovni" není definováno. To je velmi kritický bod" rovnost musí být specifikována s ohledem na nějaké měřitelné hodnoty. Například ženy jsou lepší než muži, zeptáme-li se, kdo dosahuje menší výšky ("Růst a rozvoj", Encyclopedia Britannica, 1992).

Ženy jsou také v průměru lepší v tom, ke komu děti více lnou, zda k matce či otci. Ženy jsou také lepší v otázce socializace. Na druhou stranu, zeptáme-li se, kdo dorůstá větší výšky, tak lepší budou muži. A tak dále: každá otázka může být převrácena a navíc tyto hodnoty nejsou relevantní.

Co tedy je důležitou hodnotou z hlediska rovnosti pohlaví? Přirozeně z pohledu koránu a sunny, evidentně důležitou hodnotou je kdo je milejší Alláhu, muži nebo ženy? Tato otázka je důrazně zodpovězena v koránu,

[4:124] A ten, kdo koná dobré a je věřící - ať je to muž či žena - ten vejde do ráje a nebude ošizen ani o slupku pecky datlové.

[33:35] Muslimové a muslimky, věřící muži a věřící ženy, poslušní a poslušné, pravdomluvní a pravdomluvné, trpěliví a trpělivé, pokorní a pokorné, dárci a dárkyně almužny, postící se muži a postící se ženy, cudní a cudné, muži a ženy hojně Boha vzpomínající - těm všem Bůh věru připravil odpuštění i odměnu nesmírnou.

Korán a sunna znovu a znovu opakují, že Alláh upřednostňuje jednu osobu před druhou pouze na základě uvědomění, svědomí, obav, lásky a naděje v Alláha (arabské slovo je obtížné přeložit, takwa, obecně zbožnost). Všechna další kritéria jsou vyloučena: pohlaví, etnická skupina, země, předkové atd.

Je-li dáno, že Alláh neupřednostňuje jedno pohlaví před druhým v otázce své pozornosti (a to pomůže připomenout i fakt, že Alláh není ani pohlaví mužského ani ženského), můžeme nyní adresovat rozdíly mezi pohlavími v islámu. Nejprve, muži a ženy nejsou stejní, jak víme. Stvořitel praví v koránu,

[3:36]...a pohlaví mužské není jako ženské...

Muži a ženy se dolišují ve své skladbě a svými odpovědnostmi, avšak obojí jsou obtíženi vzájemnými povinostmi, zejména dodržování té nejdůležitější. Z překladu koránu,

[24:32] Umožňujte sňatek svobodným, žijícím mezi vámi, a rovněž bezúhonným z vašich otroků a otrokyň. A jsou-li potřební, Bůh je obohatí z laskavosti Své a Bůh je velkorysý, vševědoucí.

V tomto verši Stvořitel zdůrazňuje povinnost muslimů usilovat o manželství. S tímto na paměti můžeme začít rozumnět čtyřem důvodům často citovaným na podporu výše uvedeného tvrzení.

Muži a ženy se odlišují v odpovědnosti k rodině, k jejímuž založení jsou důrazně povzbuzováni. Ženy nejsou nuceny pracovat, zatímco muži ano. Muži musí živit rodinu, ale ženy nejsou povinovány utrácet svůj majetek za rodinu, ačkoli dostávají odměnu pokud tak činí. Alláh praví v koránu,

[4:34] Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal jedněm z vás přednost před druhými, a proto že muži dávají z majetku svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté, kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je (jemně). Jestliže vás však jsou poslušny nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký.

V Sahih Bukhari, nalezneme:

[2:24:545] Vypravoval `Amr bin Al-Harith: Zainab, žena `Abdullah pravila, "Byla jsem v mešitě a viděla Proroka (pokoj a požehnání s ním) říkat, `O ženy! Dávejte almužny i ze svých ozdob.' " Zainab živila `Abdullaha a sirotky pod svou ochranou. Tak řekla `Abdullahovi, "Zeptal by ses Alláhova Apoštola, zda bude pro mne dostatečné, když vydám Zakát na tebe a sirotky pod mou ochranou?" Odvětil "Zeptáš se Alláhova Apoštola sama ?" (Zainab dodala): Tak jsem šla k Prorokovi a setkala se přede dveřmi se ženou Ansari, mající problém podobný tomu mému. Bilal kolem procházel a tak jsme se ho zeptaly, "Zeptej se Proroka zda je pro mne povolené vydat Zakát na mého manžela a sirotky pod mou ochranou. A požádaly jsme Bilala, aby o nás Proroka neinformoval. Bilal šel dovnitř a zeptal se Proroka na náš problém. Prorok (pokoj a požehnání s ním) se zeptal, "Kdo jsou ty dvě?" Bilál řekl Zainab. "Která Zainab?" Bilal řekl, "Žena `Adullaha (bin Masuda)." Prorok pravil, "Ano, je to pro ni dostatečné a dostane za to dvojnásobnou odměnu: Jednu za pomoc příbuzným a jednu za placení Zakát."

Vzhledem k tomu, že manželé jsou povinováni živit manželky a že manželství je v islámu vysoce doporučeno, je snadné vidět, proč je ženin podíl na dědictví poloviční. S tím souvisí fakt, že manžel je povinován poskytnout ženě vhodné obvěnění před sňatkem.

[4:4] A dávejte ženám obvěnění jako dar; jestliže vám z laskavosti dají něco z toho, tedy toho užijte ve zdraví a spokojenosti.

[2:228]...A ony mají pro sebe stejné právo jako oni podle zvyklostí, nicméně muži jsou o stupeň výše - a Bůh je mocný, moudrý....

Tento stupeň neovlivňuje stanovení Stvořitele, že mu muži nejsou dražší než ženy. Je to způsob rozdělení odpovědnosti nad domácností dvou dospělých: někdo musí učinit konečné rozhodnutí o denních záležitostech. Ač finální rozhodnutí závisí na manželovi, je to vzájemná porada, co je nejlepší cestou k rozhodnutím.

Zatímco je mužům dovoleno oženit se až se čtyřmi manželkami, je jim také nařízeno splnit podmínky být finančně schopný se o ně postarat. Také se musejí chovat ke všem manželkám spravedlivě s ohledem na manželské a ekonomické povinnosti.

[4:3] ...Berte si za manželky ženy takové, které jsou vám příjemné, dvě, tři a čtyři; avšak bojíte-li se, že nebudete spravedliví, tedy si vezměte jen jednu nebo ty, jimiž vládnou pravice vaše. A tak se nejlépe vyhnete odchýlení.

Navíc je ženám dovoleno omítnout jakoukoli nabídku případného nápadníka, takže pokud si myslí, že nebude schopná dodržovat pravidla koránu a sunny, provdá-li se za určitou osobu, může nabídku odmítnout. Přestože je to irelevantní ve vztahu k islámu, stojí za to podotknout, jak křesťanství tak judaismus dovolují polygamii a tato myšlenka není nemuslimům cizí, jak se často tvrdí.

Nakonec, nošení závoje je také nelogickou premisou k tvrzení, že ženy jsou méněcenné vzhledem k mužům. Je vhodnější usuzovat na společnost ženského vykořisťování, pokud toleruje pornografii spíše než prosazuje-li závoj. Přitom, že Alláh není muž ani žena, že nehodnotí lidi v závislosti na jejich pohlaví, že sexuální pud muže je silnější než ženy, přitom všem je nelogické vrhat negativní světlo na následující příkazy koránu,

[33:59] Proroku, řekni manželkám svým, dcerám svým i věřícím ženám, aby přitahovaly k sobě své závoje! A toto bude nejvhodnější k tomu, aby byly poznány a nebyly uráženy...

[24:30-31] Řekni věřícím, aby cudně klopili zrak a střežili svá pohlaví - a to je pro ně čistší, vždyť Bůh dobře je zpraven o všem, co konají. A řekni věřícím ženám, aby cudně klopily zrak a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné. A nechť spustí závoje své na ňadra svá. A nechť ukazují své ozdoby jedině svým manželům...

O tomto neporozumnění by se dalo napsat mnohem víc, většinou ukazující jak současné zvyklosti v některých muslimských zemích jdou proti nařízením koránu a sunny, v zemích, kde se se ženami zachází jako s majetkem (neislámské), nejsou vzdělávány (neislámské), jsou jim odpírána ekonomická práva (neislámské) atd. V tomto konkrétním bodě povzbuzujeme každého nejprve konzultovat korán a sunu, před obviněním islámu. Je nutno mít vždy na paměti, že islám je kompletní způsob života předepsaný Stvořitelem a že muslimové jsou lidé, kteří tvrdí, že následují tento způsob života. Muslim může tvrdit, že následuje islám a mýlit se.



Mýtus: Muslimové uctívají Muhammada

Podle islámské víry byl Prorok Muhammad posledním Božím Poslem. Jako ostatní Boží proroci - Noe, Abrahám, Mojžíš a Ježíš - byl pouze lidskou bytostí.

Křesťané došli k závěru, že muslimové uctívají Muhammada chybnou analogií - oni uctívají Krista Ježíše, tak uzavřeli, že muslimové ctí Muhammada. Kvůli tomu nazývali - a nazývají - muslimy nesprávným jménem - Mohamedáni!

Muhammad, jako Ježíš, nikdy netvrdil, že má božské postavení. Zval lidi k uctívání jednoho Všemohoucího Boha a opakovaně zdůrazňoval svou lidskost, aby lidé neupadli v podobný omyl jako křesťané vzhledem k Ježíšovi.

Za účelem zabránit tomuto zbožštění na sebe vždy odkazoval jako na "Božího posla a služebníka". Muhammad byl vybrán, aby se stal posledním Božím poslem - aby předal poselství nejen slovy, ale aby se stal živoucím příkladem poselství.

Muslimové ho milují a respektují kvůli morální skvělosti jeho charakteru a proto, že přinesl od Boha Pravdu - což je čistý monoteismus islámu. Dokonce když byl islám ve svém velmi raném stádiu, Bůh zjevil, že Muhammad "byl poslán jako milosrdenství pro veškeré lidstvo" - tak nás informujíce, že poselství islámu se velice rozšíří.

Muslimové usilují napodobovat velký příklad Muhammada (pokoj a požehnání s ním), ale žádným způsobem ho neuctívají.

Nádavkem islám učí respektovat všechny Boží proroky a posly - ale respektovat a milovat je neznamená je uctívat, všichni praví muslimové si uvědomují, že veškeré uctívání a modlitby mohou být směřovány pouze k jedinému Všemohoucímu Alláhu.

Stačí říct, že uctívat Muhammada - nebo kohokoli jiného - vedle Všemohoucího Alláha, je považováno islámem za nejhorší hřích. Dokonce, i když se lidé prohlašují za muslimy, ale uctívají a modlí se k jinému než Všemohoucímu Alláhu, toto ruší a anuluje jejich islám.

Deklarace víry v islámu jasně ukazuje, že muslimové jsou vedeni pouze k uctívání Boha. Tato deklarace zní:

"Neexistuje nic božského ani co by si zasloužilo uctívání vyjma Všemohoucího Boha a Muhammad je Boží posel a služebník".



Mýtus: Židovská (dhimmi) daň v islámských zemích je 50%

Existuje mýtus, že Židé (Dhimmi) žijící v islámských zemích musí platit 50% daň (džizja) ze svého příjmu muslimům. To je další z pokusů nemuslimských hostoriků přepsat dějiny a démonizovat zlatou minulost mezi Židy a muslimy.

V této studii určíme, uvedeme a srovnáme průměr daňového zatížení muslimů a nemuslimů v islámských a neislámských zemích.

Porozumnění džizje - Dhimmi (nemuslimské) dani

Podle komentářů Jusifa Aliho [1281], kořen termínu džizja je kompenzace. Odvozený význam, který se stal technickým významem, byl daň z hlavy vybíraná od těch, kdo nepřijali islám, ale žili pod ochranou islámu (například před křižáky nebo pohany).

Museli všichni Židé platit džizju?

Podle islámského práva uvedeném Malikem v jeho Muwatta kniha 17, číslo 17.24.46:

"Sunna je, že džizja se nevybírá od žen a dětí lidí Písma a že se džizja bere pouze od mužů, kteří dosáhli puberty."

Jinými slovy muži ve věku k vojenské službě byli omluveni z nástupu do armády výměnou za placení džizje. Podle Abu Hanifa, existují výjimky také pro chudé, otroky, mnichy a poustevníky.

Jak velkou daň musí Židé platit?

Islámský zákon stanovuje, že "pokud" Židé obchodují v muslimských zemích, přicházejíc a odcházejíc, je od nich brána desetina toho, co v takovém obchodě investují. To proto, že džizja je na ně uvalena pouze za podmínek, se kterými souhlasí. {Muwatta kniha 17, číslo 17.24.46}. Dobytek je přijatelná platba. Kniha 17, číslo 17.24.45) . Odtud tedy je opravdová islámská daň pro nebojující Židy 10%, nikoli mýtických 50%.

Platí na daních více muslimové anebo Židé?

V islámských zemích platí daně jak Židé tak muslimové. Muslimská daň se nazývá "Zakát".

Židé nemusí platit zakát z majetku, ani z dobytka, produkce a úrody, zatímco muslimové ano. Zakát také závisí na velikosti majetku, množství dobytka a úspor, proto v průměru platí muslimové větší daň než nemuslimové.

Mimo to musí muslimové také platit svými životy, jelikož musí nastoupit do armády a bránit zemi, zatímco od nemuslimů se to nevyžaduje.

Obojí, muslimové i nemuslimové, jsou nuceni platit daně:

Vybírání zakát (muslimské daně), kniha 17, číslo 17.18.31: "Yahya mi vypravoval od Malika, že slyšel jak Abu Bakr as-Siddiq pravil, "Kdyby mi odepřeli i provaz na kulhavého koně, tak s nimi o to budu bojovat."

Objem daně v islámských a neislámských zemích - srovnání:

V islámských zemích musí židovští muži schopni vojenské služby platit 10% daň, kolik platí muslimové a nemuslimové v neislámských zemích? Zde je mezinárodní tabulka srovnání daní:

Země
Rok
Průměr daňového zatížení v %

Japonsko
1997
23.3

USA
1997
27.9

Německo
1997
30.1

Francie
1997
34.3

Itálie
1996
35.7

VB
1996
36.2

Švédsko
1996
54.4




Zdroj. Roční zpráva National Accounts Economic Research Institute, Economic Planning Agency (10.dubna, 2000)

Jaká je průměrná daň v Izraeli?

V Izraeli, nejenže je povinné pro muže i ženy vstoupit do armády, ale muži i ženy čelí jedné z nejvyšších daní na světě.

Dělníci v Izraeli vydělávající 10,001 NIS za měsíc($30 000 za rok) jsou podřízeni mezní dani 55 procent, jak uvedla roční zpráva Izraelské banky pro rok 1999, Israelská mezní úroveň daně je vyšší než všech zemí OECD vyjma dvou (Belgie a Dánska).

Podle této zprávy má izrael jednu z nejvyšších daní vzhledem k průměrnému GDP v západním světě. Průměr byl 40.1 procent v roce 1998, uvedla banka, ve srovnání s průměrem zemí OECD 37.7 v roce 1996.

Jakou daň platí v sionské zemi muslimové?

Jak bylo doloženo, Židé neplatí 50% ze svého příjmu na daních, lze taky uvést, že muslimové platí více než 50% žijíce v Izraeli. Když byla Palestina násilím odňata muslimům a přeměněna v sionskou zemi, muslimům bylo nařízeno platit jednu z nejvyšších daní na světě pod hrozbou zatčení a uvěznění.

Závěrem

Obvinění, že Židé byli nuceni platit 50% ze svého příjmu je mýtus, sultánové v islámských zemích následovali islámské principy, aby se udrželi u moci, jež diktují, že svolní a schopní židovští muži platí 10% z obchodního přímu. Naše studie také zdokumentovala, jak byl islámský daňový systém jedním z nejlepších v historii ve srovnání s neislámskými zeměmi, jmenovitě Izraelem.



Mýtus: Muslimové odmítají nebo nenávidí Ježíše

Jak v evangeliu (Novém zákoně) tak v koránu (Posledním zákoně) je mise a identita Ježíše definována shodně. Křesťané a muslimové souhlasí, shodují se, uznávají, potvrzují, jsou v harmonii, jednotě, solidaritě, soužití a kompatibilitě v tom, že Ježíš byl:

Stanovení pravdy (Korán 19:34) a (Jan 14:6)
Slovo Boha (Korán 10:19) a (Jan 1:1)
Apoštol Boha (Korán 4:157) a (Židům3:1)
Znamení (Korán 19:21) a (Lukáš 2:34)
Narozen čistý (Korán 19:19) a (Jan 8:46)
Služebník Boží (Korán 19:31) a (Filipenským 2:7)
Marie, obdržela zvěstování jeho zrození od anděla Gabriela (Korán 3:45) a (Lukáš 1:30)
Zrozen z panny (Korán 3:47) a (Lukáš 1:34)
Mesisáš (Korán 9:31) a (Jan 1:41)
Vykonal mnoho zázraků (Korán 5:110) a (Matouš 4:24)
Byl s duchem Boha (Korán 4:171) a (Matouš 12:18)
Vystoupil na nebe (Korán 3:55) a (Jan 3:13)
Vrátí se na zem (Korán 19:33) a (Zjevení 20:5)
Spolu s ostatními podobnostmi, jako, že každý mine Ježíše o Soudném dnu, že je potomkem proroka Abraháma, že se narodil v Izraeli, že mu židé odporovali.

Proto muslimové nejsou antikřesťané, jak někteří kážou; my všichni věříme v Boha Abrahámova.

Miliony vzdělaných, bibli následujících křesťanů má také podobné názory na proroctví Ježíše.

První skupiny křesťanů jako Ebonité, Cerithiané, Capocratiané, Ariáni, Gotové a další také přijímaly Ježíše jako Božího proroka. V moderní době existuje velké množství křesťanských církví, jež učí, že Ježíš byl pouze prorok. Například:

Většina dnešních anglikánských biskupů neuctívá Ježíše jako Boha.

V britských novinách "Daily News" 25/6/84 pod titulkem "Šokující průzkum anglikánských biskupů" čteme:

"Více než polovina anglických anglikánských biskupů uvedla, že křesťané nejsou povinováni věřit, že Ježíš byl Bůh, podle dnes uveřejněného průzkumu. Anketa 31 z 39 anglických biskupů ukázala, že mnoho z nich si myslí, že Kristovy zázraky, zrození z panny a vzkříšení se nemusely udát přesně tak, jak je popsáno v bibli. Pouze 11 z biskupů trvalo na tom, že křesťané se musí na Krista dívat jako na člověka i Boha, zatímco 19 uvedlo, že je dostatečné ho považovat za "svrchovaného zástupce Boha.'"

Římskokatolická církev již nevěří, že Kristus je jediným způspbem, jak dosáhnout spasení:

Církevní vztahy s muslimy - "Plán spasení také zahrnuje ty, kteří uznávají Stvořitele, na prvním místě mezi nimi jsou muslimové; tito provozují přidržování se víry Abraháma a společně s námi zbožňují jednoho, milosrdného Boha, soudce posledního dne."[330] Vatikánský nový katechismus 841.



Mýtus: "Národ islámu je muslimská skupina

Jedním z největších nedorozumnění 20.století je, že takzvaný "Národ islámu" je muslimskou komunitou, přesněji, komunitou, která se podřizuje Alláhu následováním koránu a sunny. Národ islámu je člověkem vytvořená životní cesta, která si vypůjčuje některé prvky islámu a mixuje je s velkým množstvím inovací a lží obsažených v jejich doktrínách.

Stačí zdůraznit, že Národ islámu se odchyluje ve dvou oblastech. Zaprvé odmítají základní esenci islámu vymyšlením příběhu, kde na sebe Stvořitel bere podobu černého muže (antropomorfní představa Boha je rouhání a absolutní haram). Z jejich on-line publikací zjistíme, že Národ islámu věří v

...jednoho Boha (Alláha) a že se Alláh (Bůh) zjevil v osobě Pána W. Fard Muhammada, v červenci 1930, dlouho očekávaného Mesiáše křesťanů a Mahdiho muslimů...

Leč Stvořitel stanovuje v koránu,

[6:103] Zraky lidí Ho nedosáhnou, leč On jich dosahuje; On bystrý je i dobře zpravený.

`Národ islámu' také tvrdí, že bílí muži jsou "ďáblové" a že černí lidé jsou nadřazeni všem ostatním rasám. Avšak v sunně, konkrétně v posledním Prorokově ceremoniálu, nalezneme, že Posel (pokoj a požehnání s ním) pravil:

Celé lidstvo pochází z Adama a Evy; Arabové nejsou nadřazení nearabům, a nearabové Arabům; bílí nejsou nadřazení černým, a černí bílým, vyjma ve zbožnosti a dobrých skutcích.

Existuje mnoho dalších přesvědčení, kterých se Národ islámu drží, jež sahají mimo islám. Je zajímavé poznamenat, ze v polovině 70. let si převážná většina skupiny uvědomila tyto omyly a obrátila se k pravému islámu. Nicméně střepina skupiny zůstává aktivní do dnešního dne.



Mýtus: Islám je náboženství pouze pro Araby

Nejrychlejší cesta, jak dokázat, že toto je zcela mylné, je uvést, že asi 15 - 20 % muslimů na světě jsou Arabové. Existuje více indických muslimů, než arabských, a více indonézských než indických.

Víra, že islám je náboženstvím Arabů je mýtus, který byl rozšířen nepřáteli islámu v dávné historii. Tento nesprávný závěr je možná založen na faktu, že první generace muslimů byly ponejvíce Arabové, korán je v arabštině a Prorok Muhammad byl Arab.

Avšak jak učení islámu, tak jeho historie ukazuje, že raní muslimové vždy usilovali o rozšíření poselství ke všem národům, rasám a lidem. Navíc je nutné objasnit, že nejenže všichni muslimové nejsou Arabové, ale ani všichni Arabové nejsou muslimové.

Arab může být muslimem, křesťanem, židem, ateistou - nebo přívržencem jakéhokoli náboženství či filosofie. Navíc mnohé se zemí, které lide považují za "arabské", vůbec arabské nejsou, například Turecko nebo Irán (Perzie).

Lidé v těchto zemích mluví jinými jazyky, než arabštinou, jelikož jejich rodné jazyky jsou jiného původu než arabského.

Od samotného počátku mise Proroka Muhammada (pokoj a požehnání s ním) jeho přívrženci pocházeli z širokého spektra individuálů - Bilál z Etiopie, Suhaib, byzanstký Říman; Ibn Sailam, židovský rabín anebo peršan Salman.

Jelikož náboženská pravda je věčná a nezměnitelná a lidé tvoří jedno univerzální bratrstvo, islám učí, že zjevení Alláha Všemohoucího lidstvu je univerzální a pravda islámu je pro všechny lidi bez ohledu na rasu, národnost nebo původ.

Stačí pohlédnout na muslimský svět od Nigérie po Bosnu, od Malajsie po Palestinu, k dokázání, že islám je univerzální poselství pro celé lidstvo - nehledě na fakt, že významné množství Evropanů a obyvatel obou Amerik různého etnického původu přešlo na islám.



Mýtus: Islám byl šířen mečem

Mnoho nemuslimů když uvažuje o islámu, představuje si náboženské fanatiky na velbloudech s mečem v jedné ruce a koránem ve druhé. Tento mýtus, který byl v Evropě popularizován v průběhu křížových výprav, je zcela neopodstatněný.

Nejprve ze všeho, svatý korán jasně říká, "Nebudiž žádného donucování v náboženství". Islám učí, že lidská víra musí být čistá a upřímná, to dozajista není nic, co by se dalo lidem vnutit.

Muslimové vládli Španělsku zhruba 800 let. Poté, co byli vyhnáni, zdejší nemuslimové byli naživu a dařilo se jim dobře.

Křesťanské a židovské menšiny přežívali v muslimských zemích Středního východu po staletí. Země jako Egypt, Maroko, Palestina, Libanon, Sýrie a Jordánsko mají všechny křesťanskou a/nebo židovskou populaci. Kdyby islám učil, že všichni lidé musí být zabiti nebo přinuceni konvertovat k islámu, jak by všichni tito nemuslimové mohli tak dlouho přežít v islámské říši?

Zvážíme-li jak malé skupinky muslimů rozšířily islám od západní Afriky po Indii a Čínu na východě, člověk si uvědomí, že jich bylo příliš málo, aby ve velkém nutili lidi na islám silou. Říše a civilizace ustanovená muslimy byla po dlouhá staletí stabilní - občané byli pyšní, že jsou její součástí.

Šíření islámu stojí v kontrastu k činům přívrženců křesťanství, kteří od dob císaře Konstantina učinili užití meče liberálním - vždy v zásadě v souladu s biblickými verši. To platí zejména o kolonizaci Jižní Ameriky a Afriky, kde byli domorodí lidé systematicky vyhlazováni nebo nuceni konvertovat.

Je také zajímavé, že když Mongolové napadli a dobyli velkou část islámské říše, namísto zničení náboženství, ho přijali. To je unikátní událost v historii - dobyvatelé přijímají náboženství okupovaných! Jelikož byli sami vítězi, dozajista nebyli donuceni stát se muslimy!

Zeptejte se přes miliardy muslimů dnes žijících na světě zda byli přinuceni! Největší muslimskou zemí dnešního světa je Indonézie - jenže tam nikdy žádné bitvy vybojovány nebyly! Tak kde byl ten meč! Jak může být někdo přinucen přilnout k duchovně vděčnému a náročnému náboženství, jako je islám?






05.01.2008 22:02:17 | stálý odkaz

Komentáře

3 komentářů:
  • 02.07. 15:20, HZ

    No, F16 je stihacka a ne bombarder... Ale je pravda ze krestanstvi bylo "nasilnejsi" nabozenstvi nez islam. To je i vec dnesniho "islamskeho terrorismu". Vetsina lidi v zapadnich zemich je presvedcena ze muslim je clovek, ktery nema cely den nic jineho na praci nez vymyslet zpusoby jak povrazdit co nejvic krestanu. Pokud se ale clovek zamysli a zkusi se na to kouknout i z te druhe stranky, zjisti ze nejde o agresi, ale o zoufalou sebeobranu. Krestanska Evropa kolonizovala, evropa darovala cizi zem zidum, ktere se po staleti snazili vyhladit prave evropane, ne arabove, a tak dale... Ja osobne sem presvedceny, ze zpusob jak zastavit terorismus neni kolonizovat staty v arabskem svete, to situaci dale jen zhorsuje, ale nechat je "svemu osudu". At si vyresi svoje veci sami a po svem, ani my by sme nebyli nadseni kdyby nam nekdo cizi diktoval co a jak mame delat...

  • 13.05. 21:26, Křesťan

    Bezva povídání. Škoda že jen zcela zcestné. Šaría, což je oficiální dnešní zákoník zemí islamistů, jasně říká: o-8.0 Odpadlictví od islámu (ridda) Opuštění islámu je nejodpornější formou nevíry a také nejhorší. Může k němu dojít prostřednictvím sarkasmu, jako když je někomu řečeno, "ostříhej si nehty, to je sunna", a on odpoví "neudělal bych to, i kdyby to tak bylo", v kontrastu se situací, kdy existují okolnosti, které ho ospravedlňují, jako když se jeho jazyk zaběhne, nebo když někoho cituje, nebo to říká ze strachu. o-8.1 Když osoba, která dosáhla puberty a je příčetná, dobrovolně odpadne od islámu, zaslouží si být zabita. o-8.2 V takovém případě je povinností chalífy (A: nebo jeho zástupce) ho požádat, aby se kál a vrátil se k islámu. Pokud tak učiní, je to od něj přijato, pokud ale odmítne, je okamžitě zabit. o-9.9 Chalífa bojuje proti všem ostatním lidem, dokud se nestanou muslimy. Dále nevím o tom, že by se křesťanství šířilo jinak než skrze misionáře(Církev nám sem neposlala armádu rytířů s křížem na štítech, ale Cyrila a Metoděje) a ačkoli Církev ve 13. - 18. století bl´bla, jednalo se o Církev, ne o křesťanství. Laskavě doporučuji přečíst bibli, než začneš kritizovat křesťanství.

  • 13.03. 19:40, Ondrej Kuzma

    Vim, ze tento clanek je jiz publikovan delsi dobu.Presto si dovolim prispet prinejmensim k poslednimu bodu zda byl ci nebyl islam siren mecem.Saudsky poloostrov a sireni islamu bylo mecem mnohdy se mesta a nehodlali podridit ( v te dobe se zde vyznavalo mnohobozstvi ).Doslo zde i masakrum, kdy sam Muhamed setnul 700 hlav a je za to oslavovan.Po sjednoceni pod islamsky prapor doslo k vojenskym vybojum na oslabene rise a to Perskou a Vychodorimskou ( ty vojensky nestacili diky vlastnimu dlouhotrvajicimu konfliktu mezi sebou ).V te dobe jiz nekolik staleti krestansky Egypt, Palestina, Severni Afrika potazmo byla nakonec vojensky dobyta. Dosla k vylodeni a vpadu na pocatku 8.stoleti do krestanske Vizigotske rise, kde muslimske armady prosli pres Spanelsko az do Francie (Franska rise v te dobe), kde se nasledne u Parize strhla bitva a Martel se postavil proti presile a nakonec zvitezil a odrazil tak muslimske vojska.Jak je videt polovina krestanskeho sveta vte dobe podlehla vojensky behem jedineho stoleti.To bych jeste mohl zcela objektivne rozebrat vpad do Buddhistickych risi na zapade Indie a nasledne do cele Indie.Pro buddhismus na tomto uzemi a Indii to melo katastrofalni nasledky ( prakticky uplne vymizelo ).Pohlednout pravde do oci a priznat si ji nestranne a s nadhledem je prvni krok duchovnu, pravde a k Allahu , jestlize je stvoritelem vseho, vsech a je soucasti vse a je sam podstata pravdy a lasky. Samozrejme to je mozna problem , protoze Uma se na Allaha diva jinak a chape ho jinak.Tak jako uplatnuje pravidlo , kdyz se dve sury navzejem vylucuji plati ta, ktera je napsana pozdeji, coz ma za nasledek vyrazeni tech sur , o kterych se da rici, ze jsou aspon trochu cestou k lidskosti, sebereflexi a laskavosti ke vsem lidskym bytostem.I kdyz jak se ukazuje problem Islamu Shitske a Sunitske vetve je ten, ze nedokaze byt lidsky ani ke svym vlastnim vericim, nebot principi , ktere z neho plznou jednoznacne vedou ze jedni jsou nad druhyma( mam na mysli postaveni zen ).Jedine, co jsem doposud zhledal aspon trochu logickym, reflektujicim objektivne vse a kriticky nahlezejic na sve skutky, svet a sebe je Sulfismus, Ahmadija uceni a uceni Alevitu.


přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se