« Úvod | Zamyšlení nad smrtí »

Islámské právo šaria

na pokračování
soud

Islam je v arabstineˇ podstatne´ jmeno slovesne´ naležejıcı´ ke 4. kmeni slovesneho korene
s-l-m, tedy ke slovesu aslama, cozˇ znamena´ „podrıdit se (Bohu)“.
Cely´ komplex islamskeho prava se nazyva´ šarı´‘cozˇ je vyraz, ktery´
v dobove´ arabstineˇ z oblasti Mekky znamenal cestu k prameni vody, ke studni v pousti.
To v preneseném, nabozenskem smyslu implikuje bezpecnou cestu k jistemu a zivot
zajištujıcımu cıli.

Bozı´ vule ma´ být vyznavana, promyslena, ctena a recitova´na pomocı´ textu koranu. Ma´ byt ovsem take´ uplatnovana v praxi
tım, ze veřícı´ bude bezezbytku dodrzovat pravidla šarı´y, Zakona, jejz seslal cloveku
Bůh a umoznil mu, aby ho dale rozvıjel a rıdil se jım. Božı´ vůle byla zjevena lidstvu
prostrednictvım proroka Muhammada a zcela presneˇ a nezpochybnitelneˇ zaznamenana
v zavaznem textu koranu.

Koran v podobeˇ
Knihy (al-Kita´b – jeden z nazvu° koranu) byl chapan jako prazaklad statopravnıho a
nabozensko-ideologickeho usporadanı´ chalıfatu.
Presny´ arabsky´ nazev koranu znı´ al-Qura´n al-karı´m (Vznesene´ ctenı´). Jednotlive´ ca´sti Muhammadem
recitovaneho proroctvı´ byly prvnı´ generacı´ muslimu° (v souladu se staroarabskou oralnı´ tradicı´) nejprve
memorovany a prednaseny

Jestlize islam znamena´
podrıdit se Bohu, muslim se ma´ snazit zıt nejen v souladu s jeho vůlı´ a s nı´ spjatymi
eticky´mi zasadami, ale rovnez se ma´ aktivneˇ podılet na naplnenı´ zasad zjevenı´ v ramci
islamske´ spolecnosti i mimo ni – vsude tam, kde islam jeste nebyl rozpoznan.Uspech
nebo selhanı´ jednotlivce i cele´ ummy bude Bůh vazit a soudit na konci casu, o tzv.
„osudove´ noci“ (lajlat al-qadar), kdy lidstvo bude rozdeleno na ty, kterı´ „vyvıjeli
usilı´“ (dzˇa´hadu´ fı´ sabı´lilla´h) neboli „vedli dzihad za Boha“ a vstoupı´ do raje (dzˇanna),
a na ty, kteˇı´ zakusı´ muka pekla (dzˇahanna, dzˇahı´m).

Toto koranske´ dogma v sobe obsahuje jednu duůlezitou tezi: Bozı´ zjevenı´ a Bohem
inspirovana´ Muhammadova praxe obsahujı´ soubor prı´kladu°, idealnıch vzorcu° chovanı´,
z nichzˇ vyplyva´, ze človek se musı´ snazit o sebekultivaci i rozvoj (upevnovanı´ a sı´-
renı´) ummy
Koran se tak stal nejen zakladnım zdrojem vıry a duchovnı´ inspirace, ale take´
navodem k uskutecnov´nı´ idealnı´ spolecnosti. Tento ideal ma´ byt důsledneˇ uplatnovan
v praxi, jen tak muslim projevı´ opravdovost sve´ vıry
Za Muhammadova zivota meli príslusnıci ummy s bozím zjevenım prımy´ kontakt. Byl
to otevreny´ system, k nemuzˇ Prorok pridaval stale nova´ zvestovanı´, jez recitoval –
zpravidla na podnet konkretnıch udalostı´, ktere´ umma prožıvala (hlavneˇ po hidžře
– odchodu do Medıny roku 622).

Po smrti proroka Muhammada vladli obci věrıcıch (ummeˇ) chalıfove´. Jelikozˇ Mu hammad byl prorok, ktery´ – podle verouky – uzavıral retez zjevenı´ skrze starozakonnı´
proroky a Jezı´se Nazaretskeho, zdroj zjevenı´ se po jeho smrti definitivneˇ uzavrel. Chalı´fove´ v letech 632–661 museli neustale upevnovat
vnitrnı´ jednotu ummy a stabilitu statu bortıcı´ se nekdy pod tıhou nalehavych sporu°
o nastupnictvı´, na druhe´ straneˇ vladli statu, ktery´ se rychle uzemneˇ rozsiroval

Mel-li takovy´ stat fungovat, bylo nezbytne´ „za pochodu“ vytváret novy´ soubor
pravidel, jımzˇ se bude obyvatelstvo zijıcı´ na uzemı´ chalı´fatu (da´r al-isla´m) rıdit

Soucasneˇ s odchodem prvnı´ generace muslimu° a pri nevyrcene´
pravdeˇ, ze obsah koranu same´ho k vytvarenı´ plnohodnotne´ legislativy nestacı´, se zacal
rozvıjet druhy´ zdroj prava – prorocka´ tradice (sunna). Tvorily ji spontanneˇ vznikajıcı´
sbırky Prorokovych cinu° a vyroku°. Jednotlive´ prıbehy mely různou delku, vypovednı´ a
literarnı´ hodnotu, nicmeneˇ mely pevnou formalnı´ strukturu. Kazdy´ prıbeh (hadı´th, pl.
aha´dı´th – vypra´veˇnı´) mel dveˇ ca´sti: sam obsah sdelenı´ (matn – prıbˇh obsahujıcı´ vyrok
ci popis chovanı´ Muhammada a jeho stoupencu° v konkretnı´ situaci) a jmeno nebo cely´
retez jmen (isna´d — dosl. podeprenı´, opora) osob, jez svym svedectvım a vahou sve´
prestize mely dolozit pravost ci verohodnost hadıthu

Behem prvnıch dvou stoletı´ islamu, zejm. za Umajjovcu° a prvnıch ‘Abbasovcu°,
vznikly na ruznych mıstech chalı´fa´tu tisıce hadıthu° a nenı´ pochyb o tom, ze vetsina
z nich byly podvrhy jak svym obsahem, tak co do spolehlivosti retezu° verohodnych tradentu°.


Pokračování příště INSHAALLAH

Čerpáno z knihy Cesta k prameni
http://www.muslim-inform.cz/index.php?akce=MainArc&zarazeni=1&sekce=Knihovna

17.01.2008 12:10:16 | stálý odkaz

Komentáře

1 komentářů:
  • 14.09. 13:53, Jan

    Povoluje šaria sex se zvířetem, nebo je to jen fáma?


přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se