« Úvod | Zamyšlení nad smrtí »

Šaria III, pokračování

fiqh
V počátcích se soudci při vynášení svých verdiktů uchylovali k aplikaci některých prvků arabskéhozvykového práva('adat), nebyl to zdroj ideologicky příliš čistý, ale mnohdy nabízel konkrétní odpovědi na konkrétní případy.
V mnohých případech se používá i dnes( tam, kde islam přímo nestanoví, že neco je haram, je moznost volby a záleží na konkrétním prostředí, příkladem může být nošení kalhot pro muže s délkou nohavic ke kolenům, zatímco zde je to zcela normální, v jíných zemích na to pohlížejí jinak)
Poté se začal vyvíjet nový pravní systém, propojování Koranu, sunny a místního zvykového práva metodou interpretace , nazývanou (ra'j--úsudek , názor), docházelo k ověřování pravosti hadýsů, stabilizaci druhého zdroje práve(sunny)
Ani sunna ale nebyla dostatečně systematická jao legislativní zdroj.
Pod tlakem reality se proces práva musel zkvalitnit a obohatit o nové postupy. Ujali se toho vzdělanci, kterým se říkalo ulama. Zároven z nich vznikali soudci, imanové, muezzinové s právem provádět adhán(svolávat věřící k modlitbám), recitátoři Koránského textu.
Přičiněním ulamá vznikla islámská právní věda fiqh(poznání, uvědomění), jež v sobe zahrnovala využití Koránu, sunny a cele řady metodických postupů , jako již dříve zminovaný r'aj.
Mnohem významnějším postupem se však stala analogie -qijás-, kdy se pomocí srovnání zkoumaného jevu s činy a postupy Proroka , mír s ním, a první generace muslimů(sahaba) dospíavalo k právní normě a jejímu zakotvení v systému šarii.
Další metodou byl konsensus (idžma') právních autorit. Vychazela z výroku Muhammada, mír s ním, ..." Má obec se nikdy nesjednotí na omylu", jinak řečeno , pokud se autority na něčem shodly, stal se jejich postoj závaznou pravní normou.

nad těmito metodami stály dva obecnější přístupy
1. idžtihád(samostatná činnost , vlastní píle)
2. taqlíd(opak idžtihádu) jedná se o přijetí a věrné následování dosud formulovaných pouček konkrétního madhabu

pro větší vysvětlení doporučuji knihu Cesta k prameni

V prubehu 10. stoletı´ se proces zakladnı´ krystalizace pravnıho systemu završil.
Sarı´‘a – Bozı´ zakon – byla komplexem narızenı´ a ustanovenı´ a byla propojena celou
skalou formalnıch i skutecnych sankcı´ za jejich neplnenı´. Islamske´ zakonodarstvı´ ve svem komplexu koranu, sunny a fiqhu se chapalo jako pozemska´ aplikace zjevenı´. Na
konci 10. stoletı´ panoval mezi prıslusnıky profesnı´ vrstvy ‘ulama´ vseobecny´ konsensus
o pojetı´ zakladnıch vychodisek, formy zpracovanı´ a ideoveho smerovanı´ pravnıch
norem. Veskery´ zivot jedince i spolecnosti byl v textech sarı´‘y detailneˇ zachycen, byly
vymezeny jeho pozitivnı´ a nezadoucı´ projevy a stanoven soubor sankcı´ ve sfere trestnıho
prava. Sarı´‘a pojmenovala kazdou jednotlivost muslimova zˇvota

Takto atomizovane´
ciny a postoje zaradila do pěti zakladnıch kategoriı´:
1) povinnosti vucˇi Bohu a ummeˇ(fard, farı´da);
2) ciny bohulibe´, jejichzˇ konanı´ vsak sarı´‘a nevyzaduje (mandu´b, mustahabb);
3) ciny indiferentnı´ (muba´h);
4) cˇny Bohu odporne´, neeticke´, jezˇ vsak nespadajı´
do sfery trestnı´ odpovednosti (makru´h);
5) ciny zakazane´, po nichzˇ nasleduje obvinenı´,
soud a vykon trestu (hara´m).


Fatwa - je posudek, právní stanovisko, rozřešení konkrétního případu. Je to odpověd či vysvětlení , jež poskytuje muftí zpravidla na otázku, kterou klade mustafí, konkrétní tazatel. Otázka se většinou týká konkrétní životní situace . Fatwy jsou platné jen ve svém originálním znění , to znamená bez pozdějšách úprav, jak se v dnešní době často děje

19.01.2008 12:54:06 | stálý odkaz
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se